Obsah
Historie a současnost
Historie a současnost
Historie a současnost obce
Obec Stavěšice leží v dolině mezi Strážovicemi a Nenkovicemi, 10 km jihozápadně od Kyjova. Stavěšice mají asi 360 občanů, 135 obydlených domů, katastr obce má 494 ha.
První zmínka o obci pochází z roku 1389, ale obec je staršího data, o čemž svědčí archeologické nálezy. Majitelé obce se z počátku střídali, v roce 1492 přešla obec pod pány ze Zástřizl, kteří ji vlastnili až do roku 1687, s přestávkou v letech 1550 -1583. Obec patřila zpočátku pod svatobořické panství a od roku 1692 byla trvale připojena k milotickému panství. Dalšími majiteli tohoto panství, kteří je drželi nejdéle, byli Serenyiové v letech 1692 -1811 a Seilernové v letech 1888 -1945.
Největší pamětihodností v obci je kaple sv. Floriána postavená v roce 1730 a opravená v letech 1998 - 99.
Obec proslavil boxer František Kopeček (1908 – 1998), který získal bronzovou medaili na Mistrovství Evropy v roce 1934. Od Českého svazu bojovníků za svobodu získal Pamětní list za pomoc internovaným vězňům 1942 - 1945.
Mezi významné osoby obce patří i pan Jan Hrdlička, který působil ve Stavěšicích jako ředitel školy a kronikář. Otextoval píseň Stráně kolem Stavěšic.
V severozápadní části katastru obce se nachází soustava čtyř vodních nádrží s revitalizačním charakterem, v jihovýchodní části pak záchytná vodní nádrž Zápověď chránící sousední obec Šardice, v jižní části byl v letech 2002 – 2004 vysázen les o výměře 9 hektarů. V obci je kanalizace s čistírnou odpadních vod, vodovod, plynovod. V obci je obchod, hospoda a kaple sv. Floriána. Základní školu a mateřskou školu navštěvují děti v sousedních Nenkovicích. Největší průmyslovou výrobou ve Stavěšicích je firma, která vyrábí výrobky z technické pryže. V roce 2000 se obec zúčastnila soutěže Vesnice roku 2000 a v okresním kole se umístila na 3. místě.
První květnovou sobotu (po svátku sv. Floriána 4.5.) se konají krojované hody, které bývají největší kulturní událostí v roce. Dalšími akcemi v obci jsou stavění máje, dětské karnevaly, dětské dny, obecní plesy, košty vín, slivovic, pomazánek a besedy s důchodci. Od roku 1999 je v obci zřízeno místní muzeum, které nabízí zajímavosti z historie života ve Stavěšicích. Obec vydala v r. 1999 knihu Stavěšice 610 let, ve které autor Jan Hrdlička (bývalý dlouholetý ředitel zákl. školy) popisuje historii jednotlivých domů a historii obce. Každoročně vychází obecní zpravodaj, který informuje o dění v obci. Od roku 2002 zde působí cimbálová muzika Babí lom, která vystupuje při folklórních i jiných akcích v obci a blízkém okolí.
Na našem Slovácku
(sv. IV. Vlastivědný sborník kyjovska-ždánska pro školy a rodiny - r. 1938)
Stavěšice
Doba, v níž byla naše osada založena neznámým původcem, jest zahalena do temna minu-losti. Ani žádná pověst neosvětluje původ jména. Podle Schwoyovy topografické kroniky by-la vesnice Stavěšice prodána r. 1389 panem Černínem z Věteřova bratřím Přečku a Hrdkovi z Uheř (Uhřic), k nimž se jako třetí spolumajitel přidal r. 1397 pan Cyrill z Kokor. Tenkrát patřil ke vsi svobodný dvorec a hrádek s lesy. Kolem r. 1410 je majitelem Stavěšic Ondřej Sy-sel z Nětkovic, za něhož byl pobořen zdejší hrad. Opraven byl teprve, když Jan ze Želetic prodal vesnici Janu z Choryně. Od té doby se vystřídalo několik vrchností, až Stavěšice kou-pil r. 1480 Jan ml. z Ojnic, který byl zároveň majitelem Milotic, s nimiž Stavěšice od té doby splývají. Pozemky náležející k panství byly rozděleny mezi sedláky.
Od té doby počíná r o z k v ě t S t a v ě š i c nejen po stránce hospodářské, ale i duševní, hlavně působením Č e s k ý c h b r a t ř í , k nimž se od r. 1575 – 1620 hlásila většina oby-vatelstva. Za dob pronásledování scházeli se v „lochách“, jejichž stopy dosud se zde nachá-zejí.
Když přestalo pronásledování Českých bratří, vystavěli si r. 1583 sbor, povolali kněze a vzdělávali mládež. Zakladatelem sboru byl pan Jaroš ze Zástřizl, který již r. 1565 byl majite-lem Milotic a který (podle Wolného: Topographie Mähren, IV., str. 196) odkázal na založení sboru 100 zlatých. Po r. 1620, ztrativši mocného ochránce Karla st. ze Žerotína, zanikla i sláva „Stavěšických bratří“. Poslední farář bratrský Martin zemřel nebo byl zabit, sbor, fara i škola zanikly. Na místě, kde stával bratrský sbor, stojí dnes kaple sv. Floriana, zbudovaná kolem r. 1730, čemuž nasvědčuje také nápis (MP. 1731. F.W – M.W.) vyrytý na zadní straně dřevěné sochy nade dveřmi kaple.
V z d ě l á n í lidu od vypuzení Bratří klesalo. Koncem 18. stol. vyučoval soukromě domkář Jiří Luža nejdříve v č. 83, později v č. 40. Pak byly Stavěšice přiškoleny k Želeticím. Od r. 1803 má obec svou š k o l u e x k u r e n d n í , do níž chodil denně ze Želetic vyučovat od 10. do 12. hod. jeden podučitel. Vyučovalo se zase v č. 40 až do r. 1818, kdy byla u koste-líka postavena škola nabíjená z hlíny a krytá slaměnými došky. R. 1872 oddělena byla škola od mateřské školy želetické a proměněna na samostatnou. Ke škole byl přistavěn byt pro učitele. Prvním samostatným učitelem byl Hynek Berka. N y n ě j š í d v o u t ř í d n í š k o l a byla postavena r. 1890 nákladem 11.000 zl. a r. 1909 vnitřní úpravou přeměněna na trojtřídní. Od r. 1938 pro nedostatek žactva jest zase dvoutřídní.
Vesnice leží asi 8 km od Kyjova, 2 km na jz. od Strážovic, mimo hlavní silnici, v dolině obklo-pené pahorky. Po válce třicetileté nastaly ve vesnici větší změny. Hrad i dvůr zanikly. Ze dvora zůstala jen stáj, z níž později žid Berger (či Burk) zřídil pálenici kořalky, která měla v obci dlouho monopol.
Část vesnice u kaple Suchý řádek a Dědina jsou jistě nejstarší částí Stavěšic. K nim přistupují Cihelny, Bařina a Sádek. Nejmladší částí jsou Hejda (dříve Na kamenci). Tam se odstěhovali ti, kteří byli asi častými živelnými pohromami vypuzeni z okolí kaple.
Veškerá polnost Stavěšic byla původně rozdělena na 40 dílů, a to: 12 půllánů s podsedky, 26 čtvrtí a 2 podsedky samostatné. Osada měla tedy 40 selských usedlostí, k nimž se přidru-žilo 26 katastrálních domků, chaloupek. Za Františka I. bylo 10 půllánů rozděleno na 20 čtvr-tí.
V katastru obce je 464.28 ha půdy. Ta je prostředně dobrá, pahorkovitá, od severu chráněná, takže se kromě všech druhů obilí daří také kukuřici a vínu. Jednotlivé tratě jsou: Příčky, Čtvrtě u příček, Hruštičky, Čtvrtě u hruštiček, Malé zápovědě, Vinohrádky u továrny, Čtvrtě u šibeniček (prý tam stávaly šibenice), Rybníčky, Loučky, Zelnice, Padělky, Stráně, Krátké úlehličky, Světlé, Občiny, Čtvrtě vinohrady, Záhumenky, Kopečníky, Vinohrádky u Nenko-vic a Čtvrtě u Nenkovic. Za parcelace r. 1924-25 bylo celkem přiděleno 20 ha půdy obča-nům a obci 2.5 ha.
Stavěšský příslušník Viktorin, žijící ve Vídni, založil r. 1896 ve Stavěšicích továrnu na kovové zboží, v letech 1900-1907 zaměstnávala 300 dělníků. Pracovalo se v ní až do r. 1934, kdy hos-podářská krise zastavila její stroje. Za továrnou bývala cihelna, r. 1915 zanikla. Na „Hejdách“ býval větrný mlýn, shořel r. 1924.
Podle sčítání r. 1930 bylo ve Stavěšicích 733 obyvatel ve 197 domech. V obci jsou 4 obchody se smíšeným zbožím, 3 hostince, 1 pekař, 1 kovář, 4 obuvníci, 3 krejčí, 2 koláři, 1 trhovkyně. V obecním domě je chudobinec, hasičská zbrojnice a obecní knihovna.
Občanská záložna je ve „staré škole“. Fara je v Želeticích, poštovní a telegrafní úřad ve Strá-žovicích, četnická stanice v Šardicích. Telefonní hovorna je od r. 1930 v místě.
Na uctění památky padlých ve světové válce byl r. 1922 zbudován u silnice na Bařině pěkný pomník.
F r. R o l e n c
Vytvořeno: 23. 5. 2018
Poslední aktualizace: 23. 5. 2018 17:39
Poslední aktualizace: 23. 5. 2018 17:39
Autor:
